Název

Bezděz-Obec a královský hrad u Máchova jezera

Popis

Vzpomínkové toulání významnou rekreační oblastí, krajinou se dvěma kuželovitými vrchy na jehož vyšším vrcholku je královský hrad (NKP) Bezděz. Ke kolonizaci kraje docházelo ve 12. stol. Vlastní jádro kraje bylo ve vlastnictví panovníka a správu panství vykonával purkrabí v Boleslavi nebo na Mělníku. V sousedství byl majetek cisterciánského kláštera Hradiště a markvartické panství na Zvířeticích a Michalovicích. Na úpatí hory v té době byla trhová ves Bezděz vybudována na důležité cestě ze Žitavy přes Mělník do Prahy. Hospodářský význam vsi vzrůstal a zdejší panství bylo dáno pod správu úředníka, který měl ve vsi dvorec (zbytky zdiva dvorce jsou dochovany pod barokní přestavbou kostela sv. Jiljí). Pro zajištění ochrany královského majetku postavil v l. 1260 až 1278 na vyšším kopci Velkém Bezdězu, Přemysl Otakar II. přepychovou hradní pevnost podle nejvyspělejších principů tehdejší opevňovací techniky, pojmenovanou podle podhradní vsi Bezděz. Na sousedním Malém Bezdězu nechal vybudovat předsunuté opevnění, bastion s hradbami. Král Václav II. podhradní tržní ves povýšil v r. 1291 na město, kterému propůjčil magdeburské právo a v soudních věcech mu podřídil i větší Doksy, které měly být původně střediskem panství. Pro nedostatek vody bylo město jako sídlo panství přeneseno po r. 1337 na výhodnější místo na ostroh nad potokem Bělou. Z města Bezděz se zachoval původně románský kostel sv. Jiljí, barokně přestavěn a doplněn o věž v l. 1764-69 a barokní fara ze stejné doby. Nové založené město dostalo název Nový Bězděz, ale záhy převládlo jméno podle potoka Bělá. Po smrti krále Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli v r. 1278, se stal poručníkem nezletilého Václava II. markrabě Ota Braniborský, který v r. 1279 Václava II. i s jeho matkou královnou Kunhutou na hradě Bezděz internoval. Hrad byl chráněn třemi branami a hradební 20 m vysokou okrouhlou věží, nyní nazvanou Čertova. Horní hrad tvořil královský palác s kaplí, purkrabský palác a mohutná 30 m vysoká věž. Po odprodání královského majetku v r. 1558 byl hrad opuštěn, a po 30leté válce dal Albrecht z Valdštejna z Bělé pod Bezdězem přenést klášter španělských benediktínů z Montserratu a z hradu se stalo vyhlášené poutní místo, v r. 1785 po zrušení kláštera byl hrad opět opuštěn. Zájem o hrad vzkřísil až romantismus v 19. stol., kdy se stal vyhledávaným turistickým cílem. Bezděz a jeho okolí inspirovalo mnoho umělců, mimo jiné především K. H. Máchu, E. Krasnohorskou, B. Smetanu. Na pohlednicích se můžeme pokochat krásnými panoramaty s dominantami Velkého i Malého Bezdězu i jeho krásným okolím, v průběhu několika desetiletí.

Nastavení