Název

Český Šternberk-Městýs a letovisko s hradem nad Sázavou

Popis

Vzpomínkové toulání městem a jeho okolím v údolí řeky Sázavy. Jeden z nejlépe dochovaných hradních komplexů v Čechách založil před r. 1242 Zdeslav z Divišova a podle erbu zlaté šesticípé hvězdy jej nazval Šternberk. V podhradí postupně vznikala ves o které se v r. 1654 hovořilo jako o městečku. R. 1253 se Zdeslav zúčastnil obrany Olomouce před Uhry a za odměnu získal pozemky nedaleko Olomouce, na kterých založil hrad a město Šternberk. Rod pánů ze Šternberka se stal postupně jeden z nejproslulejších českých pánů, kteří zastávali významné úřady v zemi a prosluli také jako mecenáši a učenci. Například přírodovědec Kašpar ze Šternberka patřil k jedním ze zakladatelů Národního muzea v r. 1818. Hrad stojí na skalnatém hřbetu, chráněném řekou Sázavou a roklí, kterou protéká potok. Nechráněná šíje na jihu byla prokopána mohutným příkopem. Opevnění posílilo předhradí za masivní zdí, hranolovou věží a vybudování bašty s břitem. Jádro gotického hradu bylo ve 13. a 14. stol. přestavováno. Za účast Zděňka Konopišťského ze Šternberka, vůdce Zelenohorské jednoty čekých pánů v odboji proti králi Jiřímu z Poděbrad byl hrad dobyt, pobořen a panství zkonfiskováno. Za krále Vladislava II. bylo v r. 1489 panství vráceno. Za 30leté války byl hrad vydrancován r. 1627 vzbouřenými sedláky a osazen Švédy. Zpočátku nastala v 15. a 16. stol. pozdně gotická přestavba hradu a v 17. stol. raně barokní přestavba. Předhradí přestavěli ve 2. čtvrti 18. stol. na tzv. Dolní zámek. Na pravém břehu Sázavy byla vybudována zahrada s letohrádkem. Most přes jižní příkop je z r. 1829. Válcová věž byla později přestavěna na altán, její okolí bylo upraveno na vyhlídku. Předsunutá mohutná bašta byla vybudována Petrem Holickým ze Šternberga na přelomu 15. a 16. stol. Hladomorna chránila hrad od jihu. Dnes je volně přístupná a je z ní zajímavý výhled do údolí Sázavy a částečně na hrad samotný. Podhradní městečko se postupně rozšiřovalo spolu s hradem do dnešní podoby. V r. 1901 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati a Český Šternberk se stal díky historické hodnotě a dobrou dostupností oblíbeným cílem turistů. V 20. letech 20. století byl na levém břehu Sázavy (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýnu vydržela až do současné doby. K mlýnu byl v 70. letech 20. století vystaven i jez, který také ve své podobě stojí až dodnes. U silnice nedaleko železniční zastávky stojí barokní socha sv. Jana Nepomuckého z 1. pol. 18. století. Na křižovatce pod hradem stojí pilířová kamenná zvonička z 2. pol. 19. století. Nedaleko hradu se nachází barokní socha sv. Vendelína. Sochu nechal vytvořit z labského pískovce v letech 1776 – 1779 Michal Čejka z Obramovic. Z parkoviště cestou k hradu je barokní socha sv. Františka Xaverského, kterou nechal vytvořit z labského pískovce v letech 1776 – 1779 Michal Čejka z Obramovic. Kaskádu na Šternovském potoce tvoří dva vodopády spolu s dalšími menšími stupni a peřejemi. Horní vodopád je vysoký 2 m a nachází se nedaleko soutoku obou zdrojnic Šternovského potoka. Spodní pak má výšku 3 m a je nedaleko kapličky sv. Prokopa. Ve 30. letech 20. stol. byl v části Čejkovice postaven rozsáhlý penzion pro výletníky, který za protektorátu sloužil jako rekreační objekt pro konfidenty gestapa, pro které byla i speciálně zbudovaná zastávka vlaku naproti Čejkovickému trojáku (památný strom). Po válce se budova proměnila v zotavovnu ROH Červánek. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout městýs a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.

Nastavení