Název

Domašov nad Bystřicí-Obec a letovisko v Nízkém Jeseníku

Popis

Vzpomínkové toulání obcí a letoviském v údolí řeky Bystřice, kudy vedla od starověku kupecká stezka z jižní části Evropy k Baltu, později nazývaná Jívovská. Na výrazném ostrohu nad řekou tu stávala tvrz k ochraně a odpočinku byzantských kupců, kteří tudy jezdili k Baltskému moři pro jantar. V okolí tvrze se postupně usazovali řemeslníci, kupci a další usedlíci. Obec jmenovaná v latinské listině v r. 1274 nazývaná Domatsow, později Thomasstat, Domaštat a pod. až v r. 1924 se jmenovala Domašov nad Bystřicí, na rozdíl od nedalekého Domašova u Šternberka. Patřila z prvu z větší části a později celá olomouckému biskupství. Biskup Lacek z Kravař ji dal v r. 1403 jako léno Petrovi z Kravař, který byl majitelem šternberského panství. Petr z Kravař povýšil v tomto roce Domašov na město s právem trhu a z té doby je také zmínka o tvrzi, která téměř beze stop zanikla pravděpodobně za česko-uherských válek. Město bylo důležitým střediskem na cestě z Olomouce do Slezska a do hornické oblasti Nízkého Jeseníku. Domašov i okolí dosti trpělo epidemiemi. Velkou škodu nadělali také husitské války a boje o moc mezi králi Kazimírem a Matyášem Korvínem. V r. 1500 obnovil obnovil lenní pán Jan z Dubé a Lipé městská práva zničená při požáru a to právo várečné a lidské, právo ševců, pekařů,řezníků i jiných řemeslníků jako ve Šternberku, právo trhu každou sobotu celý rok a konečně právo čepovat pivo a víno a osvobození od práva úmrtí. Městu bylo uděleno dědičné fojtství. V r. 1578 byly doly na železnou rudu v okolí Domašova pronajaty chemnitzskému podnikateli Lanzerovi, šlechtici ze Stiansenitz, ale již koncem 17. stol. je těžba ukončena. Významnou událostí pro Domašov, ale i dějiny Čech a Moravy, byla bitva pruských a císařských vojsk, která se odehrála 30. června roku 1758 nedaleko Domašova. Při obléhání Olomouce docházeli pruským vojskům zásoby, především munice a potraviny. Pruský král Bedřich nařídil doplnit zásoby z okolí Slezska a tak byl z Opavy vyslán konvoj 4 000 vozů s potravinami a střelivem s doprovodem 4 500, většinou nezkušených vojáků. Po několika předešlých bitvách generál Laudon a generál Žiškovič napadli pruská vojska 30. června 1758 u Domašova, navzdory pruské přesile zvítězili a Prusové museli od Olomouce ustoupit. Jako vděk a na památku nechali olomoučtí občané vybudovat u Domašova památník Černý kříž. Památky na bitvu s pruskými vojsky jsou na cestě transportu k Domašovu v Guntramovicích u kostela a u Cesty Česko-německého porozumění, od kterého je kousek k památné Laudonově lípě. Památnou stavbou Domašova je pozdně barokní kostel sv. Anny, který byl postaven v r. 1791 na místě původního dřevěného. Jeho nejstarší zvon nesl letopočet 1490 a za 2. světové války byl použit na válečné účely. R. 1806 kníže Josef z Liechtensteinu potvrdil Domašovu stará privilegia a potvrdil označení města. R. 1872 byla otevřena Moravsko-slezská centrální dráha z Olomouce na Krnov, která vedla romantickým údolím řeky Bystřice, kterému se říkalo České Švýcarsko a nádraží v Domašově obsluhovalo rozsáhlé území. V r. 1893 byl poblíž Petrovického mlýna nalezen inženýrem Krautheimerem ze Saska pramen kyselky(Sauerbrunnem). R. 1898 byl firmou Franzel vybudován závod na výrobu kysličníku a kyseliny uhličité a navrtány další prameny. V r. 1903 byl postaven lihovar, r. 1904 zřízena řemeslnická pokračovací škola a z r. 1906 je stavba prázdninového domova pro olomoucké děti pod Hutním mlýnem. Nová radnice na náměstí a školní budovy jsou z r. 1911. Po 2. světové válce z Domašova byla vysídlena větší část německých obyvatel, nový obyvatelé přicházeli velmi pomalu a počet obyvatel již nedosáhl původní počet obyvatel a Domašov tak ztratil titul města. Domašov vzhledem ke své výhodné poloze je dlouho užíván již od začátku 20. stol. jako rekreační středisko. První ozdravovna byla vybudována již před 1. světovou válkou a v po 2. světové válce zde byla celá řada rekreačních objektů a areálů, jako chatový tábor J. Fučíka Sigmy Lutín, rekreační středisko Prim Chronotechny Šternberk, ozdravovna FN Olomouc a turistická základna SSM. U lomu je chráněno jako přírodní útvar kamenné moře s tzv. kamennými proudy. V opuštěném břidlicovém lomu se vyskytují laminované břidlice a teplomilná květena. Severozápadně od obce se nalézají cvičné horolezecké skály Malý Rabštejn a severně skalnaté útvary sopečného původu. Domašov je východiskem do atraktivní oblast přírodního parku Údolí řeky Bystřice. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu téměř století.

Nastavení