Název

Hořice-Město labužníků, kameníků a sportu

Popis

Pod názvem města si každy ihned představí lahodné Hořické trubičky vyráběné ve městě od r. 1812. Město je ale známé také nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě založenou v r. 1884 a od r. 1961 každoročně pořádaným motocyklovým závodem 300 zatáček Gustava Havla, od r. 1968 jako závod mezinárodní. Území města bylo podle archeologických nálezů osídleno již v době kamenné. Jako trhová ves v majetku strahovského kláštera jsou Hořice zmiňované v r. 1143, městečkem od r. 1365 a brzy nato povýšena na město. Za husitských válek v r. 1423 u Hořic na vrchu Gothard (353 m), na kterém stála osada a tvrzí, Žižka porazil vojska panské jednoty. V 15. století za pánů ze Smiřic nastal hospodářský vzestup města. Nová tvrz v centru města byla přestavěna na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634, získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. V prusko-rakouské válce byla Hořice hlavním sídlem pruského štábu, ale také jedním velkým lazaretem. U nedaleké Sadové byla svedena 3. července 1866 rozhodující bitva, která zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořický pískovec je velmi vhodný pro kamenické zpracování, to vedlo v r. 1884 k založení známé odborné školy pro zpracování kamene, kterou prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců, např. Josef V. Myslbek, Ladislav Šaloun, František Bílek, Bohumil Kafka a další. V sobotu 10. července 1926 navštívil město první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po slavnostním uvítání na náměstí a zápisu do pamětní knihy navštívil Sokolovnu, školu a poobědval v Hotelu Beránek. Poté se vydal na Chlum, aby si prohlédl stavbu věže samostatnosti.
Středem historického centra města je podlouhlé náměstí Jiřího z Poděbrad s novogotickou radnicí z roku 1872, u ní pranýř z r. 1736, kašnou Čtvero ročních období z r. 1957, barokním mariánským sloupem se sochou Panny Maria, se sochami sv. Petra, Pavla a Jana Evangelisty na podstavci z 1824. Jeho autorem byl sochař Josef Rychtera. Sloup byl v r. 1951 rozebrán pod záminkou úpravy náměstí a deponován na dvůr kamenické školy, po restaurování byl v r. 2005 opět postaven. Na náměstí je v novorenesanční budově z r. 1877 městské muzeum. V horní části náměstí je barokní zámek, vzniklý při přestavbě vyhořelého areálu pozdně gotické tvrze roku 1749. Nedaleko stojí bývalá synagoga postavená v r. 1767 a kolem r. 1860 zvětšena a upravena v novorománském slohu. Po druhé světové válce získala synagogu Husitská církev, která veškerou původní židovskou výzdobu odstranila. Ghetto v Hořici vzniklo nucenou výměnou křesťanských domů roku 1728. Část původních budov se dochovalo dodnes. Na Hankově náměstí stojí barokní sloupová boží muka (toskánský sloup) postavena v roce 1642. Pod náměstím Jiřího z Poděbrad stojí kostel Narození Panny Marie, který je připomínán v r. 1276. V r. 1738 kostel vyhořel a na místě byl podle projektu K. I. Dientzenhofera v letech 1741-48 postaven kostel nový. V letech 1778 a 1838 kostel vyhořel, vždy byl ale zanedlouho obnoven. Interiér je vybaven barokně a klasicistně, převážně z 2. poloviny 18. stol. Kolem jsou barokní sochy Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a Anděla strážce z let 1730-35. Evangelický kostel byl zakoupen jako rozestavěný objekt r. 1888.
Vrchol kopce Gothard (353 m) se nachází ve východní části města Hořice. Na tomto vrcholu se nachází okrouhlé tvrziště obehnané příkopem. V jeho středu dnes stojí na čtvercovém soklu socha znázorňující stojícího Jana Žižku v brnění z r. 1873. Dne 20. 4. 1423 se na vrchu Gothard odehrála rozhodující bitva mezi husity Jana Žižky a vojskem Čenka z Vartemberka, ve které zvítězili husité. Tvrz i osada byla přitom pravděpodobně zničena. Dominantou vrchu je hřbitovní kostel Sv. Gotharda, u něj dva hřbitovy. Původně dřevěný románský kostelík založený strahovskými řeholníky ve 12. století byl v letech 1738-41 barokně přestavěn v poutní kostel sv. Gotharda. Poutní místo získalo na věhlasu při hladomoru v letech 1771-1772, kdy se z místního pramene dovážela voda do celého Rakouska. U kostela stojí pomník Obětem prusko-rakouské války. Pomník je věnovaný památce vojáků, kteří padli v bitvě u Hradce Králové v roce 1866 a na tomto místě byli pohřbeni do hromadného hrobu. Pomník, který vytvořil hořický sochař Josef Jiříček má tvar jehlance. Nový židovský hřbitov byl založen roku 1897 a pohřbívalo se na něm do roku 1942. Poté byl přeměněn na pohřebiště sovětských partyzánů a obětí pochodů smrti. Nakonec jej město zcela zlikvidovalo v roce 1967 a zbylé náhrobky rozprodalo. Původní obřadní síň dnes slouží komunálnímu hřbitovu.
V sochařském parku U sv. Gotharda na úbočí Gothardu, otevřeném v r. 1960, je umístěna galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995 v nedalekém pískovcovém dole sv. Josefa. V současné době je v parku umístěno na 80 pískovcových plastik. Monumentální obelisk v parku dosahující výšky 12 metrů je věnovaný významnému politikovi Františku Ladislavovi Riegerovi (1818-1903). Nedaleko autokempu U Věže na hřebeni hořického Chlumu severně od centra města stojí rozhledna Masarykova věž samostatnosti s historickou expozicí muzea a jako památník odboje za obou světových válek. Nedokončená budova s vyhlídkovou věží je z let 1925 - 1938. Nedalekou kapli Panny Marie Hlohové nechal vybudovat hořický rodák a profesor J. L. Jandera r. 1826. Empírová sakrální stavba vystavěna na poděkování, že se městu Hořice vyhnula epidemie cholery. V roce 1998 byla postavena na hřebenu Hořického chlumu železná telekomunikační věž s rozhlednou Hořický chlum dosahující výšky 41,54 m. Severně od centra města stojí Starý židovský hřbitov.
Hřbitov vznikl v době, kdy se židé v Hořici usadili cca v 17. století. Písemně je však doložen roku 1748. U hřbitova uvidíte domek pro hlídače, který už tehdy hlídal hroby před jejich ničením. Pískovcové náhrobníky jsou kromě hebrejských textů označeny i znaky židovských rodů. Jižně od města stojí na kopci Mohejlík mohyla Pomník Božích bojovníků z 19. stol., připomínající vítěznou bitvu Jana Žižky z Trocnova nad kališníky pod vedením Čeňka z Vartenberka. Pomník tvoří lev, který leží na husitském válečném voze. Pomník nechal postavit vlastenec Josef Šťastný z Hořic a sochu zhotovil sochař Antonín Šešina. Jihovýchodně od města nad říčkou Bystřicí se nachází hradiště Pustohrad. Pustohrad vznikl koncem 13. století, ale byl posléze zničen požárem. Dnes jsou k vidění pouze zbytky zdí. Ve Smetanových sadech z r. 1901 jsou pomníky B. Smetany, A. Dvořáka, M. Alše, Tyrše, Janošíka, Krakonoše a další. Ve městě najdete mimo jíné také sochu K. H. Borovského z r. 1929 od A. S. Máry, secesní bronzovou sochu Muž práce (muž nesoucí balvan) vytvořil sochař Ladislav Šaloun v první polovině 20. století, sousední pomník J. A. Komenského vytvořený roku 1892, před evangelickým kostelem pískovcový pomník Mistra Jana Husa od sochaře Ladislava Šalouna z let 1912-14 a další plastiky. K Hořici patří také osada Dachovy s krásným koupaliště, autokempem Rychta a Alegro. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město i jeho okolí v průběhu několika desetiletí.

Nastavení