Hradec nad Moravicí-Perla Slezska v údolí řeky Moravice

Název

Hradec nad Moravicí-Perla Slezska v údolí řeky Moravice

Popis

Hradec nad Moravicí je usazen v kopcovitém terénu na předhůří Nízkého Jeseníku. Protéká jím řeka Moravice, která v úseku od Kružberku po Hradec nad Moravicí tvoří jedno z nejkrásnějších říčních údolí v České republice, Přírodní park Moravice. Na důležité obchodní cestě do Slezska vznikla v 8. - 9. stol slovanská osada, kterou v pol. 11. stol. nahradilo na hradecké ostrožně slovanské hradiště u kterého bylo v r. 1078 doloženo mýto. Ve 12. stol. Hradec převzal funkci správního i církevního střediska bývalé holasické provincie a střežil hranici se Slezskem. Po r. 1275 zde byl vybudován gotický hrad s velkou hlavní věží. Po r. 1280 zde žila kněžna Kunhuta, vdova po králi Přemyslu Otakaru II., která se zde tajně provdala za Záviše z Falkenštejna. V r. 1318 se Hradec stal sídelním místem opavských Přemyslovců a správním centrem opavského knížectví. Koncem 14. stol. byl vybudován zámek v Opavě a význam Hradce klesl. R. 1460 koupil část Opavska s Hradcem Jiří z Poděbrad, který je předal svým synům. V roce 1481 mu byl přiznán statut města, znak a právo trhu. Od počátku 16. stol. město bylo několikrát zastavováno a majitelé se často střídali. V roce 1585 získal Hradec do dědického majetku Kašpar Pruskovský z Pruskova, který zahájil přestavbu hradního areálu na renesanční sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem. Moderní kvalita bydlení ovlivnila i úroveň rodinného a společenského života v Hradci. Působila tu řada domácích hudebníků a od třetiny 18. století známá zámecká kapela, v divadelním sále byly dávány dokonce opery. V roce 1778 přešlo hradecké panství na pruskou knížecí rodinu Lichnowských z Voštic, kteří po požáru v roce 1796, zámek empírově přestavěli. V 2. pol. 19. stol. došlo k rozšíření areálu o novogotický tzv. Červený zámek ve stylu středověkého hradu s konírnami, kočárovnou a hradební zdí. Byl zrušen starý opevňovací systém, svahy vyrovnány a založen vynikající přírodně-krajinářský park. V blízkosti zahradního traktu poté přibyla poslední stavba areálu, pseudogotická Bílá věž. Knížata a hrabata Lichnowských měli mimořádné vzdělání, zájmy, schopnosti a vybrané styky. To vše napomohlo společensko-reprezentačnímu postavení hradeckého zámku i spektru a úrovni jeho sbírek. Vedle panovníků, hodnostářů evropských dvorů, politických a společenských celebrit hostil také mnohé veličiny kulturního světa. Hradec navštívil m.j. Ludvig. v. Beethoven, F. Liszt, J. Mánes. Přátelské vztahy udržovali Lichnowští s W. A. Mozartem, N. Paganinim, A. von Humboldtem, V. Hugem, R. M. Rilkem, M. Twainem, P. Picassem či O. Kokoschkou. V květnu 1945 bylo panství konfiskováno ve prospěch československého státu a zámek záhy poté otevřen veřejnosti.
Město Hradec mělo ráz spíše venkovský a zemědělský. Většímu rozvoji nepřál malý prostor na ostrohu a hlavně blízkost rušné a hospodářsky čilé Opavy. Za 30leté války přišel o status města, který záskal až za Pruskovských z Pruskova v r. 1702. V r. 1725 byl Hradec s 19 domy nejmenším ze 160 slezských měst. Po vzniku ČSR se Hradec stal do r. 1927 posádkovým městem, kde sloužil i Klement Gottwald. Městská památková zóna byla vyhlášena v roce 2003. Tvoří ji historické centrum města na ostrožně nad řekou Moravicí. Součástí zóny je i zámek a rozlehlý zámecký park z 18. století, ve kterém najdete řadu památníků a obelisků. Kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován v renesančním slohu. V roce 1780 rozšířen. Na přelomu 18. a 19. stol. byly upraveny fasády a zvýšena kostelní věž. Výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavená podolskými občany na popud faráře Leiferta. Tři barokní sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Šebestiána a sv. Floriána a dvě menší plastiky andělů pocházející z 18. stol., byly opraveny a vybarveny v r. 1988. Kostel sv. Jakuba byl postaven Kašparem Pruskovským současně se založením nového hřbitova. Oltář maloval opavský malíř Ignác Günter. V kapli se nachází několik náhrobních desek knížat Lichnowských. Pivovarské sklepy jsou pozůstatek knížecího pivovaru, ve kterém se vařilo pivo do roku 1882. Městské muzeum Hradce nad Moravicí nabízíme expozici předmětů z historie města, kuchyňských potřeb a papírových betlémů. Kulturním akcím dominuje mezinárodní hudební soutěž mladých interpretů Beethovenův Hradec. Její první ročník se konal v roce 1962 a v posledních letech se stala mezinárodní tribunou mladých hudebníků. Křížová cesta Slezská Kalvárie-na vrchol Kalvárie stoupá pěšina lemovaná 13 kapličkami. Zdejší křížovou cestu založila roku 1764 Anna Marie Magdaléna Thomagniniová. Vyhlídka Rondela, kamenná bašta, která dříve sloužila ke snadnějšímu průjezdu kočárů, nabízí výhled na řeku Moravici a louky pod zámeckým parkem. Vyhlídka Bellaria je vyhlídka na skalnatém výběžku, ze které je krásný pohled do údolí řeky Moravice a na Papírenský náhon. V 19. století si údajně lidé na vyhlídce šeptali bella ria, což znamená krásná řeka. Vyhlídka je také na Žimrovické skále, kousek pod vrcholem kopce zvaným Skála (348 m). Z místa je výhled na Žimrovice. Odpočinout si můžete na dvou terasách s lavičkama z přírodního kamene nebo v nedalekém altánku. Z dřevěné Bezručovy rozhledny z konce 19. stol. na místě, které bylo dříve nazýváno Výšina císaře Viléma, je z výšky 4 metrů pohled na město společně se zámkem. V bývalém dolu Slepetné se v 11. a 12. století těžilo stříbro. Dnes můžete na jeho místě vidět pozůstatky pěti důlních jam. Vedle je štola Kajlovec-nepřístupná. V místní části Kajlovec je kaple Nejsvětější Trojice zbudována v letech 1909-10 svépomocí místních občanů. V interiéru jsou původní sošky Panny Marie, sv. Barbory a sv. Josefa a vyobrazení křížové cesty. Je zde i kemp Kajlovec. Památky jsou i v dalších místních částech Hradce. Ve Filipovicích je kaple Nanebevzetí Panny Marie z poč. 20. stol., v Benkovicích kaple sv. Cyrila a Metoděje z r. 1868. Současný zvon zakoupili občané v r. 1958, v Domoradovicích stojí kaple sv. Barbory v místě, kde v 18. stol. stála dřevěná zvonička, později nahrazena malou zděnou kapličkou. Roku 1845 byla přestavěna do dnešní podoby. Stavba v barokním slohu, věž měla původně cibulový tvar. Roku 1905 byla z důvodu borcení opravena do nynější podoby, kdy má tvar jehlanu, v Jakubčovicích je kaple Navštívení Panny Marie z let 1863-69. Kolem Hradce je i několik přístupných obranných opevnění. U Jakubčovic je šance Pod Příletem s nejzachovalejšími zbytky jednoho z několika vojenských opevnění tzv. Jakubčovických šancí z 18. století, chránící silnici Opava - Jakubčovice - Nový Jičín. Na okraji opevnění stojí rozhledna Šance. Šance je také na vrcholu kopce Hanuše, kde se nacházejí zbytky opevnění, pocházejícího z období slezských válek. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město Hradec a jeho okolí v průběhu jednoho století.

Období

Statistiky

  • 21 fotek
  • 0 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Hradec nad Moravicí-Perla Slezska v údolí řeky Moravice
Komentáře Přidat