Název

Mikulov-Moravské město vína a památek na hranici s Rakouskem

Popis

Vzpomínkové toulání po městské památkové rezervaci pod Pálavskými vrchy a jeho okolí. Město vzniklo postupně z podhradní vsi Niclaspurg, založené ve 12. stol. pod hradem, který postupně převzal správní úlohu staršího Dívčího Hradu. Ves s panstvím daroval v r. 1249, tehdy ještě moravský markrabě Přemysl Otakar II. Lichtenštejnům, kteří si z Mikulovského hradu zřídili sídlo svého panství. R. 1322 byl Mikulov povýšen na město. K lepšímu zajištění obchodní cesty z Brna do Vídně byl postaven na Kozím vrchu malý hrad, upraven na dělostřeleckou tvrz, pod kterým je dnes židovský hřbitov. Na počátku 16. stol. se Mikulovské panství stalo centrem novokřtěnců, jejichž učení učil švýcarský novokřtěnec Baltazar Hubmaier, který pro své učení získal celé město včetně Linharta z Lichtenštejna. V letech 1575-1945 drželi město Ditrichštejnové, kteří město rekatolizovali, přestavěli hrad na renesanční zámek. Ve městě vznikl kapucínský klášter a piaristická kolej, kde studoval i Jan Evangelista Purkyně (1787-1869). V r. 1643 vznikl v zámeckém sklepě obrovský sud o objemu 1010 hl. Strategická poloha města přivedla do města již ve 14. stol. židovskou komunitu v 15. stol. byla konstituována židovská obec, která se záhy stala centrem moravských židů a sídlem moravského zemského rabína. Z židovskéh města se zachovala část s Horní synagogou. Svatý kopeček v Mikulově patří mezi unikátní místa jižní Moravy, jako přírodní rezervace i poutní místo s kaplí Božího hrobu a kaplí sv. Šebestina se zvonicím, křížovou cestou, jednou z nejstarších v ČR. K nejvýznamnějším památkám patří na náměstí Dietrichsteinská hrobka, původně loretánský kostel sv. Anny a kostel sv. Václava s kostnicí. K významným památkam patří i morový sloup na náměstí, kašna a několik soch, církevních památek a měšťanských domů i radnice. Na pohlednicích si můžeme prohlédnou město i s památkami v průběhu několika desetiletí.

Nastavení