Název

Opava-Slezská metropole na soutoku Moravice s Opavou

Popis

Vzpomínkové toulání Poopavskou nížinou při hranicích s Polskem, průmyslovým a kulturním centrem českého Slezska. Osada vznikala v průběhu 12. stol. na významné křižovatce obchodních cest na místě dnešní části Kateřinky jako tržní osada, prvně připomínaná v r. 1195. Městská práva Opava získala v r. 1224. V průběhu 13. stol. se stala Opava střediskem holasické(opavské) provincie a opavského vévodství. Od 13. stol. bylo v Opavě jedno ze sídel řádu německých rytířů. Původní opevnění, které tvořily jen příkopy a zemní valy s dřevěnou palisádou byly nahrazeny kamennými hradbami se třemi městskými branami, Jaktařskou branou od Olomouce, Ratibořskou branou a Hradeckou, směrem k zeměpanskému hradu v Hradci nad Moravicí. Hradby byly strženy v 1. pol. 19. stol. Na konci 14. stol. dal kníže Přemek Opavský vybudovat hrad, do kterého se přemístil přemyslovský knížecí dvůr z nedalekého Hradce nad Moravicí. Hradní areál navazoval na opevnění východní části středověkého města. Za 30leté války a v r. 1683 z obavy před tureckým nebezpečím, bylo opevnění hradu i města zesíleno. Na začátku 18. stol. hodlal kníže Antonín Florián z Lichtenštejna přebudovat hrad v barokní rezidenci, ale přestavby se neuskutečníly, až v r. 1725 se uskutečnily menší úpravy a další úpravy proběhly až na konci 18. stol. a počátkem 19. stol. Od 15. stol. až do 19. stol. byla u zámku užitková zahrada, později květinová a ovocná. Svojí polohou zámek bránil stavebnímu rozvoji města a byl v r. 1892 zbořen. Během 14. stol. se Opava stala v rámci České koruny sídlem Opavského knížectví. Od r. 1433 zde sídlili opavští Přemyslovci. Známou postavou byl Mikuláš Opavský, levoboček Přemysla Otakara II.. R. 1613 získal Opavsko Krel z Lichtenštejna a Lichtenštejnům patřil velkostatek až do r. 1945. Po prohrané prusko-rakouské válce se Opava stala hlavním městem rakouského Slezska, sídlem zemské vlády a stavovského sněmu. V rámci nově vzniklého Československa se stala Opava v l. 1918-28 hlavním městem Země Slezské. Od r. 1928 bylo Slezsko sloučeno s Moravou a vytvořena země Moravskoslezská. Ve městě bylo vybudováno mnoho šlechtický paláců a dvorů, jako Rotmberský, Sobkův, Blücherův, z areálu zbouraného zámku Müllerův palác, kostelů, klášterů a správních budov. Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, který původně náležel komendě řádu německých rytířů, kostel sv. Ducha s bývalým minoritským klášterem, kostel sv. Václava s bývalým klášterem dominikánů, kostel sv. Jana Křtitele, původně maltézských rytířů, kostel sv. Jiří, dříve sv. Vojtěcha s bývalou jezuitskou kolejí a další. Městu dominuje městská věž Hláska (1618) s novorenesanční radnicí. Jednou z nejmonumentálnějších církevních budov na Moravě je Stará sněmovna, postavená jako jezuitská kolej. Mezi významné budovy patří budova Zemské vlády, postavená na místě kláštera klaristek, novorenesanční budova Slezského muzea, budova Slezského divadla(1805), barokní dům U mouřenina a další. Nacházeji se zde i pozůstatky městských hradeb a mnoho dalších památek. Město je sídlem Slezské univerzity. Významným rodákem je básník Petr Bezruč(1867-1958), který zde má památník i místo posledního odpočinku. Rodákem je i Joy Adamsová(1910-1980), bojovnice za záchranu africké přírody a autorka knih o lvici Else a další významné osobnosti. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout toto významné město i jeho okolí v průběhu několika desetiletí.

Nastavení