Název

Přerov-Město Komenského a lovců mamutů

Popis

Vzpomínkové toulání okresním městem nad řekou Bečvou v Moravské bráně. Původně stálo při jantarové obchodní cestě v Moravské bráně slovanské hradiště, připomínané v 11. století. Trhová ves je připomínaná v r. 1141. Král Přemysl Otakar II. trhovou ves s kostelem sv. Jiří a hradem v r. 1256 povýšil na královské město, řídící se pravem města Olomouce. Začalo se budovat opevnění města dvojitými hradbami a s plánovitou výstavbou města kolem náměstí. K r. 1275 se uvádí most přes Bečvu, zatím jediný na středním a dolním toku řeky. Za Jana Tovačovského z Cimburka se Přerov stal centrem husitství na střední Moravě. V r. 1475 získali Přerov od krále Vladislava do zástavy a později do dědičné držby páni z Pernštejna a Přerov se stal městem poddanským. Za pánů z Pernštejna město velmi prosperovalo a rozrůstalo se. V blízkosti hradu bylo založeno Horní město, které bylo obehnáno zdmi a tvořilo samostatnou správní jednotku, která byla v r. 1498 spojena s Dolním městem. Gotický hrad Pernštejnové přestavěli na renesanční zámek, později barokně Žerotínové, dnes Muzeum Komenského. Od r. 1484 se v Přerově usazovali příslušníci Jednoty bratrské a vytvořili zde jednu z nevýznamnějších obci na Moravě. Narodil se tu Jan Blahoslav (1523-1571), bratrský biskup, překladatel Nového zákona a autor nejstarší české gramatiky. Podle návrhu secesního sochaře Františka Bílka byl na Horním náměstí postaven na jeho památku pomník. Bratrskou školu v Přerově navštěvoval a později zde i vyučoval teolog a pedagog Jan Amos Komenský (1592-1670). Ve městě byla silná židovská obec se synagogou (dnes pravoslavným kostelem), špitálem a hřbitovem. V letech 1596-1690 patřil Přerov Žerotínům a potom se majitelé řasto střídali. Tak jako jiná města i Přerov značně utrpěl během 30leté a pak 7leté války. K hospodářské obnově došlo především tím, že se Přerov v 19. stol. stal důležitou křižovatkou železniční Severní dráhy císaře Ferdinanda (1841) a trati Praha-Olomouc. Na budově nádraží je umístěna pamětní deska staviteli dráhy, Adolfu Negrellimu. V části Předmostí, na severozápadním okraji města je jedno z největších archeologických nálezišť z doby lovců mamutů a Památník lovců mamutů. Již od 16. stol. se tu nacházelo množství zvířecích kostí. R. 1894 se Karlu Maškovi podařil senzační objev hromadného hrobu s dvaceti neobvykle dobře zachovanými lidskými kostrami, jež antropolog Jindřich Matiegka (1862-1941) odborně pojmenoval jako homo predmostensis. Je zde i slovanské pohřebiště s žárovými hroby z 8. stol. V centru města se dochovaly zbytky hradeb s baštami z 15. stol. Barokní farní kostel sv. Vavřince je z let 1720-29 z gotickými základy ze 14. stol. Novoromanský kostel sv. Cyrila a Metoděje vznikl přestavbou někdejší synagogy. Ve městě najdeme cenné měšťanské domy, z nich nejvýznamnější je Korvínský dům s renesančním portálem z r. 1616. Ve městě je řada soch světců, zajímavá je socha Josefa Pěstouna z r. 1717 s erbem města na podstavci. Pobyt J. A. Komenského připomíná pomník z r. 1874. Z Přerova byl i popravený vůdce vzpoury námořníků v Boce Kotorské, František Raš (1888-1918). Přerov byla známá i Mezinárodními motocyklovými závody Přerovská rokle a Mezinárodním jazzovým festivalem. Na břehu řeky Bečvy je park Michalov z r. 1904 o rozloze 20 ha. Město je rodištěm také básníků Josefa Kainara (1917-1971) a Oldřicha Mikuláška (1710-1985) a hudebníků -zpěváků Jaroslava Wynkrenta (1943), Pavla Nováka (1944-2009) a Karla Plíhala (1958). Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí, v průběhu několika desetiletí.

Nastavení