Název

Šternberk-Město a hrad v podhůří Nízkého Jeseníku

Popis

Vzpomínkové toulání městem a jeho okolím pod Nízkým Jeseníkem, tvořícího bránu z úrodné Hané do, kdysi drsného kopcovitého Nízkého Jeseníku. Území na okraji Nízkého Jeseníku získal spolu s úřadem markraběcího číšnika, mezi léty 1253-1269 Zdeslav ze Šternberka, za prokázanou udatnost při obraně Olomouce a okolí před divokými Kumány, od krále Přemysla Otaka II. a postavil na svazích Nízkého Jeseníku u říčky Huzovky, v místě obchodní stezky do Slezska, hrad se stejným jménem, jako o něco mladší sídlo nad Sázavou-Šternberk. Kolem nového hradu pak šternberkové začali tvořit rozsáhlé panství, na němž probíhál čilý kolonizační ruch, rozvíjela se těžba železných rud a hutnictví. Rozvíjela se i podhradní osada, řemeslná výroba a obchod. Podhradí v r. 1364 opevněné hradbami se třemi branami bylo v r. 1409 povýšeno na město. R. 1371 založil rádce Karla IV., Albert II. ze Šternberka první augustiniánský klášter na Moravě. V té době byla na hradě zřízena také reprezentativní gotická kaple se sochou Šternberské Madony. Sídlem moravské větve Šternberků byl hrad do r. 1409. Od r. 1466 byl i s městem v majetku pánů z Kravař. V r. 1469 hostil hrad českého krále Jiřího z Poděbrad a uherského panovníka Matyáše Korvína. V 16. stol. hrad prošel renesanční přestavbou. Dnešní podoba hradu je z konce 19. stol.
V 16. stol. byli ve městě čeští bratři a evangelíci a od r. 1569 zde působil Lutherův žák J. Hetzner. Město značně utrpělo za 30leté války a později také v 18. stol. pruskými a ruskými vojsky a r. 1866 rakouskou armádou. Před bitvou u Slavkova r. 1805 se tu sešel rakouský císař František I. s ruským carem Alexandrem I. Od r. 1695 patřilo panství pánům z Lichtenštejna. Po ukončení těžby se ve městě rozvíjel textilní průmysl a výroba lněných látek putovala počátkem 19. stol. především do Turecka a Indie. V r. 1847 ve městě a okolí vypukly hladové bouře. V okolí se rozšířilo pěstování brambor a chov ovcí. Ve druhé pol. 19. stol. zde byla výroba likérů a tabáková továrna. Byla vybudována významná dřevovýroba, Chronotechna a výroba pálenice. Ve městě je zachována řada historických domů, církevních i světských památek. Poměrně častým prvkem šternberských domů jsou zaoblená nároží, která vidíme i na Hlavním náměstí. Náměstí zdobí také od rekonstrukce v r. 2006 moderní vodní prvek a a originální Stroj času. Mohutný barokně-klasicistní kostel Zvěstování Panny Marie z let 1755-83, před ním dva smírčí kříže. Augustiniánský klášter z r. 1371, byl barokně obnoven v 18. stol. a r. 1784 zrušen. Na Horním náměstí byl postaven v r. 1719 jako poděkování Bohorodičce za milosrdenctví a zažehnání epidemie barokní morový sloup z r. 1719. Nad hradem v ulici Ořechové, stojí mariánský sloup z konce 17. stol. a v ulici Bezručové stojí sloup se sochou Ecca homo z r. 1783. K cenným památkám patří i socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1706 u říčky Sitky. Město je od r. 1905 dějištěm populárních automobilových závodů do vrchu Ecce Homo. Na vyhlídkovém místě nad Šternberkem byl vybudován v r. 1858 na okaji města hudební a vyhlídkový altán Kiosk, u kterého vyrostla výletní restaurace. V současnosti zde zůstala jen replika altánku dnes nazývaná Zelená budka, původně Lichtenštejnská vyhlídka. Významnou budovou je budova Vincentina, poskytovatel sociálních služeb postavená v letech 1905-08, jako výchovné a vzdělávací zařízení pro rodinnou výchovu katolicky orientovaných dívek a současně klášter Kongregace sester Neposkvrněného početí Panny Marie. Od r. 2003 je zřizovatelem Vincentina Olomoucký kraj. V severním křídle budovy byla v r. 1994 obnovena klášterní kaple nově zasvěcena sv. Vincenci z Pauly. Ve městě je největší muzejní sbírka hodin v ČR. Tylovo divadlo, Galerie Šternberk, Handkeho galerie a galerie Libora Vojkůvky. Na pohlednicích si můžeme prohlédnou město a jeho okolí v průběhu jednoho století.

Nastavení