Název

Strážnice-Centrum Moravského Slovácka

Popis

Vzpomínkové toulání městem na moravsko-slovenském pomezí. První zmínka o trhové osadě na strategicky důležité a neklidné obchodní cestě na hranici s Uhry je z r. 1086. V 2. pol. 13. stol. byla hranice s Uhry přesunuta z řeky Moravy na hřeben Bílých Karpat a vodní hrad připomínaný v r. 1302 střežil tuto hranici spolu s Veselím nad Moravou a Uherským Brodem. V r. 1376 získali Strážnici páni z Kravař a Petr z Kravař ze Strážnice povýšené v r. 1412 na město, z něj udělal centrum husitství na Moravě. Jeho syn Jiří rozšířil Strážnici o Nové město. Vodní hrad, oddělený řekou od města, byl pozdně goticky přestavěn a byly vybudovány i zděné hradby kolem města. Z opevnění se zachovala část městských hradeb a zbytky tři bran, Skalická, Veselská a V Šancích. V 15. stol. husitská Strážnice byla dobyta a vypálena vojskem Zikmunda Lucemburského. Za Žerotínů na konci 15. stol. a v 16. stol. se začalo město hospodářsky rozvíjet. Hrad Žerotínové přestavěli na renesanční zámek, upravený kolem r. 1850 v historizujícím slohu. Z gotického opevnění hradu je dochována Černá brána z 15. stol. Kolem zámku je anglický park z 19. stol. Zámek dnes slouží jako muzeum keramiky a hudebních nástrojů. Žerotínové vydali v r. 1582 luterský církevní řád, který povoloval českým bratřím zřizování sborů. Působili zde čeští bratři a do českobratrské školy sem dojížděl v l. 1604-05 J. A. Komenský, který má na domě č. 133 pamětní desku. V r. 1628 koupil panství i město italský šlechtic František Magni a z jeho podnětu vznikla v r. 1633 piaristická kolej s gymnáziem, kde vyučoval fyziolog Jan Evangelista Purkyně (1787-1869). V letech 1742-45 byl vystavěn dvouvěžový barokní poutní chrám Nanebevzetí P. Marie. Ve městě působil také řád milosrdných sester sv. Vincence z Pauly. Rodina Magni se zasloužila o stavbu jednoho z prvích řetězových mostů v Evropě, který od r. 1824 spojoval město a zámek a byl nahrazen až po padesáti letech. Rodina Magni sídlila na zámku až do r. 1945. K památkám města patří také kostel sv. Martina z 15. stol., 32,5 m vysoká strážní věž z 15. stol. na hlavním náměstí. Na náměstí jsou také domy renesančního a barokního původu, v barokním domě ze 17. stol. je městské muzeum. Morová kaple sv. Rocha z r. 1752 upravená do nynější podoby v r. 1848. Sochy T. G. Masaryka, J. A. Komenského a busta lidového hudebníka Slávka Volavého před zámkem. Do r. 1919 zde působila také samostatná židovská obec, která měla v r. 1890 93 domů a 428 obyvatel, židovský hřbitov se synagogou a náhrobními kameny ze 17. až 20. stol. Průžkův mlýn z r. 1543 byl v provozu až do r. 1975, nyní muzeum mlynařství. Před zemědělskou školou stojí socha Vinaře od Franiška Úprky z dvacátých let 20. stol. Město je rodištěm bratrského kazatele Mikuláše Drabíka (1588-1671). Vedle dlouholeté tradice vinařství obyvatelé pracují od 19. stol. v oděvním a dřevozpracujícím průmyslu. Známá je keramika z dilny Heřmana Landsfelda a výroba tradičního modrotisku z dílny F. Jocha. Ve strážnickém skanzenu, který dokumentuje vývoj místní lidové architektury se každoročně pořádá mezinárodní folkloristický festival. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město i jeho okolí v průběhu několika desetiletí.

Nastavení