Název

Šumperk-Okresní město a vstupní brána do Hrubého Jeseníku

Popis

Vzpomínkové toulání městem v údolí řeky Desné, bráně do Hrubého Jeseníku. Ves na Moravské stezce byla kolem r. 1180 ve vlastnictví Zdeňka Ralska z Valdštejna. Jeho synové r. 1230 ve vsi, již povýšené na město založili dominikánský klášter. Dominikáni ve městě zřídili řádový dům pro osm mnichů, který byl i s městem zničen za války mezi syny krále Přemysla Otakara I. Kolem r. 1250 došlo k nové výstavbě města podle plánu, které si vnitřní město zachovalo dodnes. Za nového osídlování v letech 1269-76 dostalo město jméno Schön Berg. R. 1286 byl olomouckým biskupem Janem obnoven dominkánský klášter. Konvent byl r. 1293 znovu osázen čtyřiceti duchovními. Markrabě Karel propůjčil v r. 1340 pánům z Lipé, majitelům panství, horní právo pro jejich statky v Šumperku, Branné a Žampachu. R. 1391 markrabě Jošt udělil městu a jeho 16 vesnicím četná privilégia, která Šumperk postavila na úroveň královských měst. Hrad v Šumperku se poprvé připomíná r. 1447 spolu s válečníkem Bernardem z Cimburka. Za Jiřího Tunkla staršího z Brníčka v letech 1464-80 byly na hradě provedeny pozdně gotické úpravy. Po změnách majitelů panství převzal r. 1496 dluhy, vázané na Šumperk, Petr ze Žerotína a posléze v r. 1504 panství přešlo do vlastnictví pánů ze Žerotína. Petr ze Žerotína vytvořil přestavbou hradu s napojením na městské hradby, souvislou obrannou zástavbu. Před r. 1569 Žerotínové hrad přestavěli na renesanční zámek. Po požáru v r. 1669 byl zámek obnoven, ale město, které se r. 1562 vykoupilo z poddanství, do kterého se opět dostalo na čas po Bílé hoře, jej využívalo především k hospodářským účelům. V letech 1840-80 byl postupně přestavován pro účely školy. Po Bílé hoře bylo období násilné rekatolizace a germanizace a jako správci města byli dosazeni Lichtenštejnové, kteří zde byli až do r. 1848. V 16. stol. poměrně silná židovská obec, byla v r. 1585 vykázaná z města. Většina židů se usadila v židovské obci v Úsově. V 17. stol. proběhly na šumpersku čarodějnické procesy, za nichž bylo popraveno 25 osob, mezi nimi i purkmistr Sattler a děkan Lautner. Pamětní deska je na budově fary. V r. 1481 založený cech soukeníků byl po zprůmyslnění soukenictví v 18. stol. zrušen. Při rozvíjejícím plátenictví byla v r. 1785 založena barokní Klapperothova manufaktura na manšestr, později byly založeny další textilní továrny, ale i strojírenské továrny a na zpracování dřeva. Ve městě se dochovaly zbytky městského opevnění a řada církevních, světských a historických památek. Z církevních památek gotický farní kostel sv. Jana Křtitele ze 14. stol. po úpravách v 17. a 18. stol. Klášter dominikánů z r. 1293, později upraven na kasárna a školu. Klášterní barokní kostel Zvěstování P. Marie z r. 1686. Secesní kostel sv. Jana Evangelisty z poč. 20. stol., nový kostel sv. Ducha z let 1993-08 v řeckém stylu a novogotický evangelický kostel z let 1869-74. Barokní architekturu reprezentuje hřbitovní kostel sv. Barbory z let 1753-55. Hodnotný barokní morový sloup z r. 1719. Na náměstí je mohutná, původně renesanční, po úpravě v r. 1911 pseudoslohová radnice. Na náměstí je několik cenných rokokových, klasicistních a empírových domů. V barokním Geschaderově domě byl zřízen Evropský dům setkávání, v němž je i expozice o čarodějnických procesech. Divadlo z r. 1902 vyhořelo v r. 1994 a obnoveno r. 2000. Vlastivědné muzeum v Šumperku je umístěno v bývalém Terschově dvoře, který koupil v 70. letech 19. stol. ředitel sobotínských železáren, který pověřil vídeňského architekta Moritze Hinträgera, aby přestavěl panský dům v severním křídle dvora na reprezentativní sídlo. Přestavba na velkolepou novorenesanční vilu palácového typu, inspirovanou francouzskou architekturou, byla dokončena až za Karla Chiariho, který dal areálu název Pavlinin dvůr. Ve vile Doris je umístěn Dům dětí a mládeže, v Siegelově vile knihovna, v místní části Temenice se nachází Temenická tvrz a na vrchu Háj dřevěná rozhledna na kamenné podezdívce. Po městě je řada soch a plastik různých světců a význačných osobností a také bronzových soch (Matka s dítětem, Lavíčka vzkazů atd.) šumperské rodačky Lea Vivot (1948), česko-kanadské sochařky původním jménem Drahomíra Hekelová. Rodákem je také Aleš Valenta, olympijský vítěz v akrobatickém lyžování a další. Na průmyslové škole zde študoval Jan Zajíc, který se v Praze dne 25. 1. 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci v srpnu 1968-na škole je pamětní deska. Severně od města jsou v romantické krajině Městské skály se skalními útvary a také významné lázně se zámkem Velké Losiny. Jižně jsou menší lázně Bludov, také se zámkem. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu jednoho století.

Nastavení