Název

Sušice-Město na zlatonosné Otavě

Popis

Vzpomínkové toulání podšumavským městem v údolí řeky Otavy. Město Sušice vzniklo r. 1273 ze staré slovanské osady na horním toku řeky Otavy, písemně připomínané r. 1233, kdy náležela bavorským hrabatům z Bogenu, těžící z rýžování zlata a výhodné polohy na obchodní cestě, přecházející tzv. Vintířovou stezkou Šumavu do Bavor. Město kolem r. 1257 obsadil král Přemysl Otakar II. a na základě smlouvy z r. 1273 připadlo Sušicko českému království. Přemysl Otakar II. zahájil mohutné opevňování města, které bylo podle původní nápisové desky dokončeno r. 1322. Sušice se tak stala jedním z opěrných bodů panovníka v blízkosti bavorské hranice a získala četná privilegia. Zdrojem obživy většiny obyvatel náleželo rýžování zlata a přijmy ze solného obchodu s Pasovem. Zbytky opevnění zůstaly na západním obvodu města, bašta nad Roušarkou a torzo raně gotické Klášterní brány ve dvoře za muzeem. V husitské době patřila Sušice k táborskému městskému svazu. Obchod po Zlaté stezce s obilím, chmelem a sladem byl přerušen 30letou válkou, za níž bylo několikrát zničeno Švédy. Hospodářský rozmach města začal opět až v 19. stol. V r. 1839 začala výroba fosforových zápalek, koncem 19. stol. vstoupila továrna do koncernu SOLO, výroba byla ukončena r. 2008. Středověký půdorys města se zachoval především v obdélném, dnešním Masarykově náměstí v centru města. Měšťanské domy jsou z období pozdní gotiky a renesanční. Voprchovský dům (Muzeum Šumavy), bývalé děkanství z 15. stol. s pozdně gotickým portálem a vysokou renesanční atikou, Rozacinovský dům (Stará lékárna) v základě pozdně gotický v renesanční úpravě, s ornamentální sgrafitovou výzdobou, dům pozdně gotický v barokní úpravě s psaníčkovým sgrafitem-hotel Fialka, renesanční radnice je ze 16. stol., přestavěná po požáru r. 1704 a v r. 1805. Do radničního průjezdu byla umístěna deska, snesená z Klášterní brány a hovořící o postavení hradeb v r. 1322. Empírová kašna pochází z počátku 19. stol. Bazilikální děkanský kostel sv. Václava gotického původu barokně přestavěn r. 1707 a v letech 1884-85 opět částečně regotizován. Na pravém břehu řeky raně barokní bývalý kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe z r. 1655, nedaleko hřbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1352, přestavěn renesančně po požáru r. 1591. Severozápadně na vrchu Stráž raně barokní kaple Anděla Strážce z let 1682-83, ambity s kaplemi z r. 1735, přestavěná novorománsky r. 1882. Z vrchu jsou nádherné daleké výhledy. Pod vrchem je barokní kaple Panny Marie z pol. 18. stol. Na bývalém morovém hřbitově je kaple sv. Rocha z r. 1680. U hradeb je starý židovský hřbitov z r. 1626. Ve městě žil spisovatel Karel Klostermann, který má expozici v Muzeu Šumavy. Na vrchu Svatobor (845 m) s turistickou chatou, rozhlednou (31 m) a retranslační věží (75 m). Byly tu provedeny archeologické nálezy ze střední doby kamenné, slovanské pohřebiště z 11. stol. V západním svahu stojí při studánce Odolence barokní kaple, součást zaniklých lázní. Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.

Nastavení