Tábor-Okresní město nad Lužnicí

Název

Tábor-Okresní město nad Lužnicí

Popis

Vzpomínkové toulání bývalým hlavním husitským městem na jihu Čech. Na vysoké skalnaté ostrožně mezi řekou Lužnicí a Tismenickým potokem, stávalo v minulosti keltské hradiště, pod kterým procházela stará cesta do Sezimova Ústí. V průběhu let bylo místo řídce a nesoustavně osídleno. První zmínka o malém sídlišti nazývaném Hradiště je z 1. pol. 13. století. Kolem r. 1268 se zmocnil této lokality král Přemysl Otakar II. a založil zde poměrně rozlehlé město s hradem pod stejným jménem. Rozvoj města byl přerušen r. 1276 Vítkovci. Ve 14. stol. tu založili Sezimové z Ústí hrad, později nazývaný Kotnov. Hrad je připomínaný ješte v r. 1370, sídliště však bylo opuštěno. V únoru 1420 sem z obranných důvodů přenesla své sídlo husitská obec z blízkého Sezimova Ústí. Během několika málo týdnů se v pevnosti s biblickým názvem Hradiště hory Tábor (později jen Tábor) shromáždily 3 až 4 tisíce stoupenců husitského hnutí z blízkého i vzdáleného okolí. Půdorys města s velkým náměstím byl přizpůsoben vojenským účelům. Táborské bratrstvo se pod vedením Jana Žižky a Prokopa Holého stalo dočasně rozhodující silou v zemi. Obec města ovládla i přilehlé okolí a stala se vůdčí silou radikálního husitského hnutí, jehož polní vojsko mělo posádky v řadě významných měst a operovalo ve všech zemích České koruny. Po skončení husitských válek Tábor uzavřel výhodnou dohodu s císařem Zikmundem, který Táboru r. 1437 udělil privilegia královského města, určil městský znak a daroval rozsáhlý pozemkový majetek. V r. 1452 za Jiřího z Poděbrad ztratil Tábor politickou i náboženskou nezávislost a přiřadil se k ostatním královským městům kališnického vyznání. Z té doby pochází kamenná zástavba města s řadou významných památek. R. 1493 byla pro zásobování vodou založena 50 ha nádrž Jordán, nejstarší údolní přehrada ve střední Evropě. V r. 1559 byla postavena renesanční vodárenská věž, začleněná do městských hradeb, rekonstruována v r. 1992. Po Bílé hoře město upadalo a rozvoj města začal až od 18. stol., kdy se stal Tábor v letech 1751-1862, s přestávkou v letech 1849-55, krajským městem. Většími závody byl pivovar na hradě Kotnově a tabáková továrna. V letech 1902-03 byla z Tábora do Bechyně postavena Fr. Křižíkem první elektrická dráha v Rakousko-Uhersku. Na Žižkově náměstí je gotická radnice z let 1440-1516 s mohutnou vysokou věží a empírovým průčelím z r. 1839 a novogoticky upravena v r. 1878. Na radnici je Husitské muzeum s nejstaršími podobami J. Žižky a Táborské středověké podzemí-patrové sklepy tesané ve skále. Děkanský gotický kostel Proměnění Páně na hoře Tábor z let 1440-1512, regotizovaný v letech 1896-97. Renesanční kašna z r. 1567 se sochou rytíře s městským znakem a dva kamenné stoly patrně sloužily husitům při bohoslužbě. Hrad Kotnov, který byl od r. 1420 s gotickou Bechyňskou bránou součástí městského opevnění. Z původního hradu je zachována mohutná válcová věž s přístupným vyhlídkovým ochozem. Pod hradem je starý hřbitov s gotickým, barokně přestavěným kostelem sv. Jakuba Většího z r. 1388 a zbytek židovského hřbitova z r. 1634. Na hřbitově je hrob Josefa Němce, manžela spisovatelky Boženy Němcové. Na náměstí Mikuláše z Husi je Okresní soud, původně barokní klášter augustiniánů a barokní kostel Narození P. Marie z let 1642-66. Husův sbor z r. 1939 a českobratrská modlitebna z r. 1932. Ve městě je množství gotických, renesančních a barokních domů. Bývalý špitál z r. 1503 byl v r. 1838 přestavěn. Při něm stojí barokní kostelík sv. Alžběty z r. 1690, přestavěný r. 1718, dnes kaple pravoslavné církve. Městské divadlo je z let 1886-87. Botanická zahrada založena r. 1866. Přes údolí Lužnice je železobetonový Švehlův most z r. 1935 a přes horní část Jordánu zavěšený most z r. 1991. Z dalších památek je na Žižkově náměstí barokní sousoší Piety z doby kolem r. 1770, Žižkova socha z r. 1884 od J. Strachovského. V Husových sadech pomník Jana Husa z r. 1928 od Fr. Bílka. Na tř. kpt. Jaroše v místech nacistického popraviště je od r. 1946 památník. Jižně od města v místní části Větrovy na návrší Hýlačka (525 m n. m.) stojí dřevěná rozhledna ve tvaru husitské hlásky na podezdívce, vybudovaná v r. 1920 jako rozhledna Svobody. Místní části Tábora je také obec Klokoty, původně ves s tvrzí Vítkovců připomínaná v r. 1220. Na místě tvrze zničené za husitských válek byl v letech 1701-04 vystavěn barokní poutní kostel Panny Marie s ambity, branami, kaplemi s komendou premonstrátského řádu. Nad pramenem Dobrá Voda je barokní kaple z doby kolem r. 1730 a u ní křížová cesta z pol. 19. stol. s lipovou alejí od Holečkových sadů. Žižka dal v Klokotech upálit Petra Kániše a na 50 jeho přívrženců ze sekty adamitů. V Táboře se narodil mimo jiné literární historik Václav Tille (1867-1930), sociolok Emanuel Chalupný (1879-1958) a hudební skladatel Oskar Nedbal (1874-1930) a také herec Jiří Hrzán (1939-1980). Na pohlednicích si můžeme prohlédnout město a jeho okolí v průběhu několika desetiletí.

Období

Statistiky

  • 98 fotek
  • 2 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Tábor-Okresní město nad Lužnicí
Komentáře Přidat