Název

Terezín-Město a městská památková rezervace

Popis

Vzpomínkové toulání městem a pevností se slavnou i chmurnou pověstí. Pro obranu Čech od severozápadu se rozhodl r. 1776 následník trůnu Josef (II.) vybudovat v otevřené rovinnaté krajině pevnost. Po přeložení dvou vesnic, Travčic a Nových Kopist a zavezení bažinaté půdy, položil císař 10. 10. 1780 základní kámen pevnostního města, které dostalo jméno po jeho matce, císařovně Marii Terezii. Pevnost patřila od r. 1782 mezi královská a svobodná města. Magistrátu města předsedal starosta nedalekých Litoměřic. Vlastního starostu měl Terezín až od r. 1835. Terezín byl založen na pravidelném šachovnicovém půdorysu obklopeném fortifikačním systémem. Hlavní pevnost se rozkládala na levém břehu Nové Ohře a tzv. Malá pevnost na na pravém břehu Staré Ohře. Vedle vojenských objektů a barokního velitelství s důstojnickým kasínem, vznikla v r. 1839 dvoupatrová empírová radnice, klasicistní budova německé školy, posádkový kostel Vzkříšení Páně, dokončený v r. 1810 a řada měšťanských domů. Východně od Ohře sloužila Malá pevnost jako státní věznice, v níž byl mimo jiné internován
do r. 1828 představitel řeckého národně osvobozeneckého hnutí hrabě Alexandr Ypsilanti a od r. 1914 sarajevský atentátník Gavrilo Princip. Pevnost nikdy svému účelu nesloužila, přesto je to význačná památka svého druhu ve střední Evropě, pozoruhodné dílo fortifikační školy, zvané meziérské, se složitým systémem příkopů, náspů, bastionů, ravelínů, kavalírů a jiných objektů a se dvěma kotlinami, které bylo možno v případě potřeby zatopit. V důsledku zdokonalení těžkých palebných zbraní význam pevnosti ztratil smysl a po zrušení pevnosti r. 1882 se Terezín stal posádkovým městem. V r. 1898 byly zbourány brány a postupně byly zastavěny i plochy před šancemi. Pro nové české obyvatele byla zřízena v r. 1882 česká škola. V říjnu 1941 se německá říšská kancelář rozhodla město proměnit v uzavřené židovské ghetto. Obyvatelé nežidovského původu museli město opustit. Do města nejdříve směřovaly transporty českých a moravských židů a později prominentní Źidé z Německa a Rakouska. Terezín dočasně sloužil nacistům k propagaci německých přesídlovacích plánů, na rozptýlení kritiky světové veřejnosti. Do Terezína bylo odvlečeno více než 150 000 Źidů z celé Evropy. Malá pevnost zpočátku sloužila pražskému gestapu a potom byla rozšířena pro potřeby koncentračního tábora, ve kterém prošlo 90 tisíc vězňů a tisíce jich zahynulo. Na pietním hřbitově před vstupní branou leží přibližně 26 000 obětí. Památník ve tvaru sedmiramenného svícnu užívaného v židovské liturgii stojí na místě, kde byl rozmetán popel více jak 20 000 židovských obětí. Po válce byli v pevnosti drženi funkcionáři NSDAP. Malá pevnost s Národním hřbitovem byla v r. 1962 vyhlášena NKP. Město bylo těžce poškozeno povodní v r. 2002. Na pohlednicích si můžeme prohlédnou město a pevnost v průběnu jednoho století.

Nastavení